Výběr z fotogalerie

Karpatská louka

Tento příspěvek i fotky byly vytvořeny už v červnu…dnes je naštěstí situace s mým focením úplně jiná a fotím jak o dušu vším, co mi přijde pod ruku, včetně nového mobilu s půjčenými předsádkami, které se k telefonu přidělávají kolíčkem…a světe div se, ono to funguje:-)

Pomaličku se vracím k focení. Trošku jsou problémy s pohybem a tak je třeba začít s něčím klidnějším a “akčňáky” si nechat na později.
Květoš fotí hodně kytky, což mne nikdy moc nebralo. Teď je ale situace jiná a tohle je klidné focení, které teď potřebuju. Byl jsem rád, že mne vytáhnul na horskou karpatskou louku, kde jsou prťaté orchideje. Prťaté doslova, květy jsou velké jak špendlíkové hlavičky a na louce bych je bez průvodce určitě přehlédl. Nechtějte po mně, jak se ty kytky jmenují. Tady jsou moje znalosti – ani obraz, ani zvuk!:-) Při focení se pohybujete maximálně 500 metrů od auta a když kytku najdete, zalehnete a máte spoooustu času na focení. Chvílemi jsem si připadal jako řezník ve filmu Slavnosti sněženek, když plel jahody:-)))
Foukal sice čerstvý vítr, což se s makro focením nemá zrovna v lásce, ale pár fotek docela vyšlo. Tak se mrkněte na tu krásu, také proto, že takových fotek se ode mne asi často nedočkáte…
Díkes Květošu:-)

37_18_IMG_0462

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “Karpatská louka”

17. září 2018


 

XVI. Slovácký okruh 2018 Staré Město

Učím se znovu spravovat web, tak teď nebudou články časově navazovat, protože sem dám příspěvky, které jsem napsal během roku, ale neuměl je publikovat. Tak mi promiňte ten guláš….

Po roční “odstávce” jsem se vrátil fotit motorky ve Starém Městě. Vynechal jsem sice jenom jeden ročník závodů, ale překvapilo mne, jak moc se vše změnilo. Výrazně se obměnilo a omladilo ředitelství závodu a změnami prošel i realizační tým. Výsledkem těchto změn  je větší “profi” přístup k závodům s mnoha novými bezpečnostními prvky na trati. Naopak se však nějak vytrácí to nadšení a srdíčko, se kterými se závody ve Starém Městě začaly pořádat. Organizátoři prokázali odvahu a poprvé pustili na staroměstský okruh silnou třídu šestistovek. Vidět na vlastní oči letět tato šestikila s úžasným zrychlením úzkou Velehradskou do kopce je prostě zážitek, při kterém až mrazí.
Od desátého ročníku se furt mudruje, že každý další ročník je už poslední, tak doufám, že to ani letos nebude pravda!:-)

36_18_969136_18_G_8069

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “XVI. Slovácký okruh 2018 Staré Město”

17. září 2018


 

Cross Country Jeseníky

Můj první motovýlet a málem se nikam nejelo…
Po květnovém Slováckém okruhu mne Roman viděl na motorce a nabídnul mi, že pojede parta v srpnu do Jeseníků a jestli nechci jet taky. Jak už jsem napsal, nikdy jsem na takovém výletu nebyl, tak mě to docela heclo.
Jenže byl konec června a pořád se nic nedělo. Tak jsem volal Romanovi a dozvěděl se, že všichni v srpnu něco mají a tak je po výletu. Leda, že bych něco zorganizoval sám, když nemám co dělat…huba nevymáchaná! V Jeseníkách jsem mnohokrát byl a tak nebyl problém vybrat cíle. Spíš naopak – jak to všechno stihnout. Díky federální škole mám známé po celé republice, Jeseníky nevyjímaje a tak bylo kde přespat. Jen počet účastníků zájezdu se furt měnil. Začalo to u šesti pánů, pak to vypadalo jen na dvojku a nakonec jeli tři lidi a holka. Bylo proto potřeba slevit ze zásady “Doktore, bez bab!”:-) Vůbec to ale nevadilo, ba právě naopak. Alena je naprostý motorkářský pulec, ale s Fazerem. Pro nemotorkáře – Fazer je mrňavá silnička od Yamahy s nějakými 170 kily a naprosto zbytečnými 70kW otevřené šestistovky. Ale prý to byla jediná motka, ze které madam dosáhla na zem;-) Oba kluci měli Transalpy, což jsou silniční endura s dvojválcem z traktoru (pánové odpustí), které si pořád stejně pufají a hladce se houpou přes díry na silnicích. Moje maličkost oplývá síbíčkem od Hondy – takový rychlý malý náklaďák. Všichni členové jsou na horní hranici středního věku a tak si neměli co dokazovat, i když v každém občas chytnou saze. Jelo se tedy na pohodu, spíš kvůli cílům, než pro svezení na motorce a představte si, že jsme včetně přejezdu najeli jen 600 kiláků!!!
Roadbook se několikrát měnil, ale nikomu to nevadilo. Vadilo jen, že nejsilnějšího fechtla měla holka!!!:-) To mělo dopad při náhodném setkání s několika místními důchodci s choppery na benzínce v Jeseníku: Chlapi, čí je ten mrňavý Fazer? Snad né té holky. Chlapi, však ona má z Vás nejsilnější motorku! Chlapi, ku.va, tady je něco špatně!:-)
Top cílem byl osmý div světa – přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně s výjezdem k horní nádrži v 1300 metrech. O tuto atrakci je obrovský zájem, kapacita omezená a je třeba bukovat aspoň 14 dnů dopředu. Stojí to ale opravdu za to!!!
Spali jsme v Andělské Hoře pod širákem u rybníka, viděli kromě Dlouhých Strání, páru na Osoblažce, dožínky ve Slezských Rudolticích, poutní místa na Sv. Kopečku a Mariahilf, zlatokopecký skanzen v Zugmantlu, mechové jezírko na Rejvízu, opevněný kostel v Žulové, koupali se v krásném lomu Rampa v Černé Vodě a spoustu dalšího… Jezera v Polsku, Rychlebský výběžek se zámkem v Javorníku, koncem světa v Bílé Vodě a hlubokými lesy s vodopády v horách jsme prostě nedali. Snad příště….
Na začátku všichni říkali “Jen ne žádná dálnice!”. A jak nám byla dobrá ze Zábřehu do Otrokovic, když občas sprchlo a byli jsme už unavení!
Prostě žijeme a radujeme se z toho!:-)

Účastníci zájezduPoutní místo Mariahilf

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “Cross Country Jeseníky”

17. září 2018


 

Barumka 2018

Na Barumce a vůbec na soutěži  jsem byl naposledy v roce 2012, kdy jsem ještě fotil pro Rally Journal. Pak se ale rozpadla foto parta a přestalo mne to bavit. Teď jsem ale viděl všude kolem silnic plakáty a vzpomněl jsem si na úžasnou atmosféru desetitisícového kotle na zlínském autobusáku  při večerní městské speciálce. A tak jsem v pátek odpoledne vyrazil do Zlína…na motorce na rally???!!! Jenže motorka je úžasné přibližovadlo  i na rally. Dostal jsem se s ní až ke vchodu do 21, snad 30 metrů od trati! A zpátky v pohodě předjedete kolony aut, snažících se vyjet z přeplněného Baťova areálu na hlavní silnici.
Historici začínali po sedmé, tak jsem tam byl asi o půl sedmé. To už mne vítal ostrý zvuk motoru na plné kule. To proháněl Martin Prokop svůj dakarský speciál. Vidět tento malý vysoký náklaďák řezat pravoúhlé zatáčky průmyslového areálu dveřmi napřed je parádní pozvánka na soutěž!
Historici začali ještě za světla a vůbec svoje stařenky nešetřili. Potom byla přes hodinu pauza a tak jsem vyrazil do tiskového střediska, kde se vyřizují akreditace. Šéfem střediska je pořád kamarád Roman, dokonce jsme se váhavě poznali a chvilku pokecali. Vyfasoval jsem media kartu a něco tak ušetřil:-) Díky návštěvě tiskáče jsem se už nedostal na autobusák:-( Ale i atmosféra kolem 21 byla skvělá! a špička jela plnou palbu pro diváky s do ruda rozžhavenými brzdovými kotouči.
Na běhání po erzetách se necítím a tak už jsem byl jen v servisní zóně, ale na dva servisy. V sobotu odpoledne byla serviska přeplněná diváky. Měli jsme tu sraz s vynikajícím fotografem (svěťák i Dakar) a kamarádem Petrem Luskem. Skoro jsme se nepoznali…co já přibral, on shodil:-) Půlhodinový pokec u kofoly byl plný vzpomínek na historky v úžasných časech před deseti lety.
V neděli jsem jel na ranní servis před osmou hodinou. Drobně pršelo a to byl rozdíl oproti sobotě. Bylo tam úplně vymeteno a stánkaři si z nudy okusovali nehty a pili vlastní kořalku.
Průběh samotné soutěže byl takový, jak má být a závodilo se až do posledních metrů. Top favorit Honza Kopecký začal zostra, jenže to hned v sobotu ráno přehnal, udělal na prvním Semetíně gumu a musel stahovat skoro 20 vteřin. Jakmile se dostal na dostřel vedoucímu Lukyanukovi, znovu defekt na druhé Březové a znovu skoro 20 vteřin. Honza je ale bojovník a tak to nevzdal a znovu stahoval. Rusa pojel na druhých Halenkovicích v neděli, nic nenechal náhodě, vyhrál i poslední dvě vložky a zaslouženě vyhrál. Z Kopeckého se stala ikona rallysportu na českých tratí, podobně jako dříve Loeb a později Ogier ve světě. Kam přijede, tam vyhraje a nezřídka to vyšperkuje i vítězstvím ve všech vložkách soutěže. Musí být černým stínem pro ostatní české jezdce, třeba pro plzeňského pilota Václava Pecha, který kraloval českým soutěžím před nástupem Kopeckého. Václav Pech však momentálně řeší nespolehlivou techniku Forda Fiestu R5. Tato Fiesta zůstala věrná své pověsti a Pech se na letošní Barumce svezl jen na dvou vložkách. Kopecký má dobře našlápnuto i v mistrovství světa WRC2. Tomuto šampionátu aktuálně vévodí!
Ale bylo s kým závodit! Kromě kompletní domácí špičky, s lídrem evropského šampionátu Rusem Lukyanukem, ale hlavně s továrním pilotem Hyundaie,  Španělem Dani Sordem. Dani své velké zkušenosti získal především v továrním týmu Citroen, kdy několik sezon sekundoval Ufonovi, fenomenálnímu francouzskému devítinásobnému mistru světa Sebastienu Loebovi. Sordo skončil nakonec třetí. Obdivoval rychlost domácích jezdců a litoval, že trať soutěže nezná…byl tu poprvé. Ale i o tu třetí příčku musel tvrdě bojovat. Nejdřív s Fábií druhého Rusa Gryazina, ke konci potom s jinou škodovkou, tentokrát domácího Jakeše. Třetí místo nakonec uhájil o pouhých šest desetin vteřiny.
Prostě soutěž,  jak má být!  Taková je rally!:-)

Zlínská 21

Vencovy holky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “Barum Czech Rally 2018”

5. září 2018


Helgoland 2016

Po delší době jsem se vypravil na větší focení. Už na podzim jsme s kamarády naplánovali německé souostroví Helgoland. Měli jsme jet čtyři, ale nakonec jsme zbyli jen dva. Jarda už na Helgolandu kdysi byl a tak jsme nejeli do neznáma. V pondělí večer jsme vyrazili z Těšova a po 12 hodinách jízdy po dálnici jsme přijeli do liduprázdného přístavu Büsum, kde u mola kotvila loď Funny Girl. Zima, déšť, vítr…i mne napadlo, proč jsem sem jezdil. Před vyplutím lodi aspoň přestalo pršet a o půl desáté jsme po proplutí protivlnovými vraty vyrazili na moře. Helgoland je od pevniny asi 65km, Funny Girl to dala za necelé 2,5 hodiny. Před přístavem nás čekalo nemilé překvapení. Loď totiž nevplula do přístavu, ale zakotvila na moři a z přístavu vyrazily otevřené čluny, které nás měly dopravit z lodi na ostrov. Asi metrové vlny udělaly z přestupu docela dobrodružství, ale nakonec se to s několika cákanci zvládlo.

Souostroví Helgoland se skládá pouze ze dvou ostrovů, většího skalnatého Helgolandu a menšího písčitého Düne, na kterém je i malé letiště. Žije tu 1700 obyvatel. Mezi oběma ostrovy pendluje každou půlhodinu loď. Symbolem Helgolandu je 48 metrů vysoký útes Dlouhá Anna na západním konci ostrova, kde je ráj terejů, což je druhým symbolem ostrova Helgoland. Hlavním tahákem pro turisty na ostrově Düne jsou tuleni, kteří žijí na písečných plážích ostrova. Souostroví patří Německu od roku 1890, kdy jej Německo vyměnilo s Velkou Británií za Zanzibar.

Po ubytování jsme ihned vyrazili na útesy na tereje. Ti jsou prostě úžasní! Hnízdí jen několik metrů od zábradlí, turistů se vůbec nebojí, jsou v neustálem pohybu a za větru ve vzduchu téměř stojí na místě. Letovky tady fotí i lidé s mobilním telefonem! Navečer se vyjasnilo podle předpovědi a tak jsme si užili focení a pozorování terejů až do setmění. Další dny bylo slunečno a skalní příznivci moře se dokonce koupali. Dvakrát jsme přejeli na sousední ostrov za tuleni. Ti jsou hodně líní a je třeba hodně čekat, než je nějaká tulení akce. Jedna vyjímka tady však byla. Seděli jsme na pláži už v podvečer a připlul mladý tuleň, vyskákal z moře, udělal jenom nám několik opiček a za chvilku zase odplul. Třetím zajímavým objektem na focení byl ústřičník velký. Dlouhonohý středně velký pták s červenýma nohama a zobákem, který chodí po pláži a z písku tahá žoužel.

Poslední den se opakovalo počasí z prvního dne a tak jsme se byli jen rozloučit na útesech s tereji, projít město, nakoupit nějaké dárečky a odpoledne člunem na loď. Moře bylo klidné a dobrodružství se neopakovalo. Cesta zpět domů byla o něco rychlejší, je to holt z kopce:)

Krásný zážitek….

32_IMG_427932_IMG_7160

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogaleri “Helgoland 2016”

26. května 2016


 

XIV. Slovácký okruh Staré Město

Letos to byl už 14. ročník prvního motocyklového závodu v nové sezoně. Počasí na rozdíl od dvou předchozích ročníků vyšlo na jedničku a kdo byl kolem okruhu poctivě v sobotu i v neděli, měl prima rajčatový obličej. Největší zájem diváků byl už tradičně o sajdy, které navíc letos vyhrála domácí posádka Petr Verbík – Naďa Konvalinková. Tak zase příští rok…

31_G_110431_IMG_1751

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “XIV. Slovácký okruh”

25. května 2016


 

 

Istrie – září 2015

Moře bylo letos málo a tak týden po návratu z Elby mířím opět na jih. Tentokrát po dvou letech na Istrii, na poloostrov Lanterna, kde je už několik let zvykem loučit se s létem. Sestava posádky – máma, Majda (poprvé u moře!) a já. Týdenní výlet se docela vydařil. První půlku bylo nádherně na užívání si moře, potom se to trochu pokazilo, ale pořád to bylo na výlety. Z výletů se největšímu ohlasu těšilo koloseum v Pule. Majda cestu zvládla a vůbec se tak nějak celkově uklidnila a žádný očekávaný průšvih se nekonal! Nepočítám tedy její řev na rakouského policajta při policejních manévrech na slovinsko rakouských hranicích při zpáteční cestě. Dědeček Golf byl letos u Jadranu podesáté, opět to dal, i když cestou si opatřil “laděný” výfuk s docela wércovým zvukem 😉
Jadran mi učaroval a doufám, že se k němu příští rok vrátím :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “Istrie 2015”

28. září 2015
________________________________________________________________________________________________________

Elba – září 2015

Tak po dvou letech zase k moři. Tentokrát ale jinak. Kamarád Hugo mne vytáhl na jachtu plnou potápěčů na plavbu kolem italského ostrova Elba. Užil jsem si to! Včetně houpání a vrzání starší dřevěné lodi Bella, výjezdu a výstupu na nejvyšší horu ostrova, každovečerního kapučína na břehu, dokonce i pod vodu jsem se podíval. Prostě skvělý relax, jen to hrozně rychle uteklo….
Dík Libore! :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “Elba 2015”

16. září 2015
________________________________________________________________________________________________________

…a opět vlhy…

Tentokrát jsou krásné vlhy nafocené jen pár kilometrů od baráku, v lokalitě, ze které během posledních let skoro zmizely. V úterý jsem to byl i Majdou omrknout a k mému překvapení tu hnízdí alespoň třicet párů. Našel jsem pěkně zamaskované místo pod akátem. Podle zdupané trávy jsem tu určitě nebyl první :-)
Ve čtvrtek už s „plnou polní“. A kdy že byly žně na sousedním poli pšenice? Ano správně, právě ve čtvrtek! Nejdřív jsem to chtěl zabalit, ale nakonec jsem se vydal do oblaků prachu za kombajnem. Vlhám to na rozdíl ode mne vůbec nevadilo. Létaly jak o dušu a jejich nejčastější potravou byly velké vážky. Jednou mi na větvičku sedlo i mládě. Pocení v krytu stálo za to!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “Vlha pestrá”

20. července 2015
________________________________________________________________________________________________________

Vilunka

Je to už skoro čtvrt roku, co jsme s Majdou sami.  Kdo jste měli Vilunku rádi, vzpomeňte na ni prosím nad fotografiemi z našich společných pobytů na Jadranu, který milovala a kde byla šťastná!

Děkuju

Laďa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstup do fotogalerie “Vilunka”

8. července 2015
________________________________________________________________________________________________________